Toto funkční umělecké dílo mělo kombinovat dva zdánlivé protiklady, a totiž umělecký záměr surrealismu a každodenní použití. Křeslo je de facto sud proměněný v majestátní kovový trůn.
Dá se vnímat jako manifest upcyklace i jako symbol industrializace, paradoxně rozevřený jako květina. Díky Alisée Mattě se padesát let po prvním prototypu a několika málo kusech vyrobených společností Simon International podařilo vytvořit limitovanou kolekci padesáti kusů křesla v nové hliníkové a bronzové verzi s vyrytým identifikačním číslem a podpisem umělce.
