Slovensko, Rusko, Polsko, ale také exotické Mongolsko. To jsou hlavní destinace, které přitáhly zájem tuzemských developerských skupin. Do zahraničního dobrodružství se pustila malá část z nich. Ti z developerů, kteří se na spanilou jízdu za české hranice vydali, ale dokázali, že i v mezinárodním měřítku umějí uspět. Na kontě tak mají tisíce prodaných bytů a desítky tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch.
Motivace firem jsou různé. „Do Bratislavy nás dostala znalost středoevropského klienta a jeho potřeb bydlení. Do mongolského Erdenetu zase unikátní příležitost – statisíce mongolů touží po zásadní změně kvality života,“ vysvětluje generální ředitel developerské společnosti Finep Tomáš Pardubický.
V jiných případech zase expanze dávala smysl i z pohledu jiného, než developerského byznysu. To je třeba případ nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jeho skupina PPF dělá v Rusku také finanční byznys a i díky znalosti tamního prostředí se vedle investic do už hotových nemovitostí development nabízel.
A konečně, některé developerské skupiny fungují z podstaty jako nadnárodní – stavějí jak v Česku, tak v cizině. Týká se to třeba česko-slovenských firem Penta Real Estate nebo Archikód. Jakou stopu a kde tedy nechali čeští podnikatelé, kteří staví byty, kanceláře a obchodní centra?
Češi v Bratislavě
Nejvýraznější stopu zanechaly tuzemské developerské firmy na Slovensku. Už více než 10 let tam staví například zmiňovaný Finep. „Na Slovensku jsme od roku 2007 doposud prodali přes 1600 bytů v první až páté etapě Jégého alej (aktuální pátá etapa se nyní staví) a v projektu Premiére, který se kolaudoval letos v červnu,“ počítá mluvčí Finepu David Jirušek.
Jen loni tak firma ve slovenském hlavním městě utržila více než 20 milionů eur. Tím ale plány v sousední zemi zdaleka nekončí. „V přípravě jsou další etapy Jégého alej a dále pak další dva bytové projekty. Jeden z nich bude v širším centru, druhý ve čtvrti Dúbravka,“ dodává Jirušek.
K východnímu sousedovi se chystá i pražská developerská skupina TopEstates. „V šiřším centru Bratislavy, nazývaném bratislavský downtown, plánujeme postavit polyfuknční komplex. Budou mu dominovat dvě obytné věže téměř s pěti sty byty. Každá z věží bude mít přes 100 metrů,” popisuje spoluzakladatel firmy Petr Teplý.
Součástí projektu podle něj bude premiový hotel s wellness centrem. Investice za bezmála tři miliardy korun se zatím teprve připravuje. „Oficiální představení plánujeme na přelom roku 2020 a 2021,“ dodává Petr Teplý.
Villa Rustica – terasy, ARCHIKÓD
SKY PARK by Zaha Hadid, Penta Real Estate
Česko-slovenská družba
Společný stát sice Češi a Slováci rozdělili už před téměř třiceti lety, v byznysu si jsou ale stále blízko. Svědčí o tom i řada společných, česko-slovenských firem s kancelářemi v Praze i Bratislavě, které svoji pozornost při výstavbě věnují oběma zemím.
Typickým příkladem je skupina Penta Real Estate. Ta v posledních letech postavila řadu velkých projektů – například Churchill, Waltrovka nebo Florentinum – v českém hlavním městě, stejně významně ale proměnila i podobu Bratislavy. Mezi nejprestižnější patří Sky Park navržený věhlasnou architektkou Zahou Hadid. Celkem projekt počítá s výstavbou šesti výrazných věží s byty i kancelářemi, a to ve čtyřech etapách. První dvě z nich už se blíží dokončení – hotovo má být letos na konci roku a výsledkem bude skoro 800 bytů a 35 000m2 kancelarii.
Vedle toho Penta v Bratislavě staví také přes 1200 bytů v rámci projektu Bory – Bývanie ve čtyřech etapaách. Na kontě má také kancelářskou budovu Digital Park s 74 tisíci metry administrativních ploch. Firma se ale nesoustředí jen na slovenské hlavní město – dalších více než 600 staví ve třech etapách Nových Teras v Košicích.
Jiným příkladem česko-slovenského developera je společnost Archikód hned s několika zajímavými projekty v Bratislavě. Loni například ve čtvrti Dúvravka dokončila druhou etapu bytových domů Záhradné Vily s celkem 76 byty za zhruba 9,6 milionu eur. Projekt získal nominaci na prestižní architektonickou cenu CE-ZA-AR. Jiný dvoufázový projekt – Pekná Vyhliadka ve čtvrti Zahradní město – dokončuje firma letos. Celkem nabídne přes 120 bytových jednotek ve dvou budovách. Ta první, devítipatrová Archikód zkolaudoval loni, letos následuje druhá, ještě o dvě poschodí vyšší.
V bratislavském Zahradním městě začal letos vyrůstat i komorní projekt Villa Rustica – Terasy. Celkem nabídne zhruba padesátku bytů – první „várka“ se bude kolaudovat na konci příštího roku, druhá v září 2019. Bydlení ve vilách postavených ve svahu bude mít – jak ostatně napovídá název – jedno hlavní lákadlo: velké panoramatické terasy.
PPF sází na Rusko
Největší zahraniční aktivitu z tuzemských firem vyvíjejí především dvě firmy: PPF Real Estate a CPI Property Group. Těžiště jejich působení spočívá v akvizicích a správě již „hotových“ nemovitostí, a to převážně komerčních. Obě mají na kontě ale i vlastní projekty.
PPF Real Estate se zaměřila v největší míře na Rusko, kde působí už více než deset let. Mezi její první projekty patřilo například obchodní a zábavní centrum M5 Mall v Rjazani, které už skupina prodala, nebo další podobný objekt s názvem Jarmarka v Astrachani. Sázka na vstup na trhu komerčních nemovitostí v ruských regionech se firmě vyplatil.
Po otestování se pak PPF v roce 2013 pustila i do výstavby v ruském hlavním městě. Jejím nejvýznamnějším projektem v Moskvě se stalo několikaetapové ComCity. Jako první na okraji metropole vyroslo velkolepé kancelářské centrum s 12 budovami a pronajímatelnou plochou přes 400 tisíc metrů čtverečních. Hlavním nájemcem kanceláří dokončených o rok později se stal telekomunikační operátor Rostelekom; celkem ve firmách sídlících v ComCity Aplha pracuje na 10 tisíc lidí.
Loni na konci loňského roku pak PPF oznámila plán na výstavbu druhé fáze ComCity, do níž chce investovat na 3,5 miliardy korun. Součástí etapy Bravo mají další dvě velké kancelářské budovy a také čtyřhvězdičkový hotel Novotel se 150 pokoji nebo nákupní galerie. Otevření celého komplexu je naplánováno na druhou polovinu roku 2022.
Zároveň s kancelářemi, ovšem v rámci samostatného projektu vyroste na stejném předměstí Moskvy pod taktovkou PPF ale také na 1500 bytů. Ty by měly celkem nabídnout na 130 tisíc metrů čtverečních bytů.
Také společnost CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka se specializuje především na investice. V zahraničí nakupovala v posledních letech zejména kanceláře a obchodní centra. Největší útraty si přitom za uplynulý rok připsala v Polsku. Významné části portfolia ale má například také v Německu i dalších zemích.
Vedle toho se ale zabývá CPI zabývá i developmentem, a to jak komerčním, tak rezidenčním. Mezi projekty tak lze najít jak obchodní centra, tak třeba přímořské apartmány. Jedním z takových je Palais Maeterlinck na francouzské Riviéře na okraji města Nice. Luxusní bydlení v rekonstruovaných objektech firma dokončila už v roce 2013; celkem na pobřeží Středozemního moře vybudovala 18 rezidencí ve třech budovách, a to za více než tři miliardy korun.
Vedle luxusních projektů CPI ale plánuje také rozsáhlou výstavbu „běžných“ bytů – velké projekty připravuje například v Rumunsku. Ve stejné zemi připravuje i kancelářské projekty.
Lákavý východ
Na Rumunsko – a také na sousední Bulharsko – upřel pozornost také developer Daramis. „Rumunsko a Bulharsko jsme vyhodnotili jako země s obrovským potenciálem, a proto v nich už přibližně čtyři roky působíme. V současnosti tam chystáme další akvizice,“ vysvětluje šéf marketingu firmy Martin Vachek.
Byty v Bulharsku, konkrétně dvacítku jednotek v projektu Divila a padesátku v bytovém domě Paramont, firma podle Vachka letos dokončuje. Oba se přitom nacházejí v hlavním městě Sofii. Dva rumunské projekty – Vita Bella a Felicity – firma zkolaudovala už loni. Felicity tvoří celkem dvanáct bloků a nachází se v severní části Bukurešti. V severní části rumunské metropole leží i Vita Bella s více než 130 byty.
Proč si Daramis vybral právě zdánlivě nepříliš atraktivní východní země? „Někdy nadneseně říkám, že do těchto zemí přicházíme z budoucnosti, protože jsme si už spoustu věcí vyzkoušeli a zažili. Bulharský ani Rumunský trh ještě není tak rozvinutý a my mu máme co nabídnout,“ vysvětluje Martin Vachek.
Další balkánskou zemi – Srbsko – si k zahraniční expanzi vybrala skupina UDI Group. Nakoupila hned několik zajímavých pozemků v Bělehradě, na nichž mají vyrůst stovky bytů. Stavební povolení pro projekt Block 58, kde mají vyrůst dvě polyfunkční budovy s celkovou plochou na 70 tisíc metrů čtverečních, očekává firma ještě letos.
Na pozemku bývalé tiskárny Kurír pak firma plánuje postavit přes tři stovky bytů, 25 business apartmánů a 33 komerčních prostor v rámci projektu Starry Hill. Taky v tomto případě by se v ideálním případě mělo začít stavět krátce po získání stavebního povolení na konci roku 2020.
Hudbou vzdálenější budoucnosti je zatím výstavba na pozemcích nedaleko přístavu ve Starém Bělehradě. UDI tam loni koupila většinový podíl v podniku na výrobu barev a laků s názvem Duga. Díky tomu, že UDI vlastní i okolní pozemky, plánuje jejich rozvoj za několik miliard korun.
Loni v létě se skupina „rozkročila“ také do Maďarska, kde v hlavním městě koupila pozemky, na nichž chce v příštích letech postavit kanceláře s názvem Aqua Business Center. A konečně poslední zemí, kam se UDI Group vydala z Česka, je Polsko, konkrétně Varšava. V městské části Ursus tam má vzniknout komplex bytových domů s názvem Ursus Classic.
Bory Bývanie, Penta Real Estate
Pekná Vyhliadka, ARCHIKÓD
Čistá exotika
Pokud by se konala soutěž, kam nejdál, respektive do jaké nejexotičtější země se český developer vydal, šlo by téměř jistě o Mongolsko. Do poněkud nečekané destinace, mongolského města Erdenet se už v roce 2013 vydal Finep, který tam od té doby postavil na 600 bytů.
Tím se ale zdaleka nekončí – výsledkem má být celá nová moderní čtvrť s evropskými standardy. Další dvě etapy s 240 byty jsou ve výstavbě, dokončení je plánováno s koncem roku 2021. „Na pozemcích, které v Ernenetu vlastníme plánujeme výstavbu celkem dvou tisíc bytů. Ty budou tvořit, včetně obchodů a dalších prostor novou městskou čtvrť,“ komentuje člen představenstva Finepu Pavel Rejchrt.
Zásadní rozdíl
Za zmínku také stojí podstatné rozdíly mezi tuzemským a zahraničním developmentem. „V západní Evropě, ale také třeba ve Finsku nebo Estonsku, se hodně mluví o digitalizaci. Skvěle zvládnutý proces digitalizace mají třeba v Dánsku,“ vysvětluje Petr Palička, výkonný ředitel Penta Real Estate. K získání povolení stačí pouze tři kroky. Náležitost tak může být vyřízena už za 64 dní. U nás je proces nekonečný už jenom proto, že nikdo nedodržuje stanovené lhůty, to je asi největší bolest. Často se dává za příklad Německo – fungování v oblasti procesu výstavby je ale zcela odlišné. Město má stabilní územní plánování, do procesu vstupuje často z pozice vlastníka území. To připraví a s jasně danými pravidly realizuje soutěže o jejich development. Bylo by to zajímavé řešení i pro Českou republiku, respektive Prahu, bohužel především díky majetkové roztříštěnosti je to tady spíš nerealizovatelné. Když už jsme u příkladu z Německa, stavebník si tam nemusí všechna potřebná povolení vyřizovat sám, to je na stavebním úřadu. A ještě jedna inspirace Německem – a sice vstupování do pro- cesu EiA, které je zde velmi striktně omezeno jen na ty, kteří mají k projektu skutečnou relevanci,“ uzavírá Petr Palička.
Zdroj/Foto: Pixabay
