kliknutím aktivujete zoom
načítám...
Nenašli jsme žádné výsledky
otevřená mapa
Pohled Cestovní mapa Družice Hybridní Terén Moje lokace Celá obrazovka Předch další

0 Kč - 50 000 000 Kč

Další možnosti vyhledávání

0 Kč - 100 000 Kč

Další možnosti vyhledávání
Našli jsme 0 Výsledek. Zobrazit výsledky

Estate.cz » Lifestyle » Premium Ski » Tři drsné příběhy slavných závodů na běžkách

Tři drsné příběhy slavných závodů na běžkách

Jizerská 50
Foto: Jizerská 50
Přečtěte si tři drsné příběhy slavných závodů na běžkách.

1. Osvoboditel a tyran Vasa

V raném středověku se ve Skandinávii objevily lyže pro rychlý pohyb ve sněhu. Vypadaly poněkud kuriózně, protože byly nestejně dlouhé, ale ve Finsku, Švédsku a Norsku se na nich jezdilo až do konce 19. století.

Jedna lyže z páru byla dlouhá, úzká a se žlábkem ve skluznici a měřila až tři metry. Druhá byla o metr kratší, široká a pokrytá zespodu tulení kůží. První klouzala a druhá sloužila k odrazu.

Když přišly ve vrcholném středověku do Evropy, a do jejích severních oblastí zvlášť, silně malé doby ledové, zformovali tamní panovníci speciální lyžařské vojenské jednotky. Vynikl v tom krutý švédský král Gustav Vasa, na jehož počest se koná největší světový maraton na běžkách – Vasaloppet.

Dnešnímu švédskému území vládli Dánové tvrdou rukou do roku 1520. Nespokojenost a protesty mezi švédským lidem rostly, ale v chudé a chladné zemi se nechtělo nikomu bojovat proti silnému a krutému panovníkovi.

Přesto sezval dánský král Kristian II. elitu švédské šlechty do Stockholmu k mírové hostině. Bylo to ovšem jen naoko a hostina se rychle změnila v stockholmský krvavý masakr. Dánové během pár hodin popravili osm desítek předních švédských mužů a pouze nedůvěřivý Vasa tomuto osudu unikl. Na hostinu, na rozdíl od svých příbuzných včetně otce a bratra, nepřijel.

Vasa
Foto: Jakub Turek

Stockholmský masakr

Čtyřiadvacetiletý Gustav Eriksson Vasa se dal na útěk, spřátelení Sasové mu umožnili přeplavit se z Lübecku na jižní pobřeží Švédska a pokračovat do vnitrozemí na sever. Během několikatýdenní cesty vyzýval k povstání proti Dánům, ale nikdo proti nim nechtěl bojovat.

Až v kraji Dalarna mezi největšími švédskými jezery Vänern a Vättern ve středním Švédsku, kam dánská správa nedosáhla, zaznamenal částečný úspěch. Než se však zdejší lidé stačili poradit, musel se Vasa dát znovu na útěk, protože Dánové mu byli v patách. Když do Dalarny dorazily věrohodné zprávy o stockholmském masakru, místní občané se dohodli na všeobecném odporu a vyslali své dva nejlepší lyžaře Larse a Engelbrekta, aby Vasu našli a přivedli nazpátek.

Historici tuto událost vysvětlují ovšem i druhým způsobem: Dalarnští Vasu vyhnali, protože byl už tehdy velmi krutý, ale když dorazili drsní Dánové, hodil se jim tyran Vasa, aby se jich zbavili.

V Sälenu byl Vasa nalezen a vrátil se do města Mora, odkud vytáhl do boje proti králi Kristianovi II. V roce 1521 začala tříletá válka, která skončila vítězstvím Švédska nad Dánskem. Od té doby počítají Švédové historii svého samostatného státu. Byla ukončena Kalmarské unie mezi Dánskem, Švédskem a Norskem. 6. června 1523 byl Gustav I. Vasa zvolen švédským králem na parlamentním zasedání ve Strägnäs.

Historie ovšem pokračovala jako obvykle ve spirále. Vasa zavedl luteránství, nechal vyloupit všechny kostely a kláštery a své někdejší spojence později vykoupal v krvavých lázních ve Falunu a Kalmaru, stejně jako před lety Dánové jeho příbuzenstvo.

Vasaloppet se běhá od roku 1922. Letos se tedy koná 100. ročník. Slaví se zároveň půl tisíciletí samostatného Švédska.

Trasa Vasova běhu vede v rovinatém terénu skrze lesy mezi městy Sälen a Mora.

Nejslavnější běžkařský závod světa, Vasův běh, má letní varianty na horském kole a běžecky po vlastních. Délka všech tras je 90 kilometrů a zájem je obrovský.

  • Vasaloppet (běžky) 6. března – 15 800 lyžařů
  • CykelVasan (horská kola): 13. srpna – 13 000 cyklistů
  • UltraVasan (běh) 20. srpna – 2500 běžců

2. Možná byl Haakon IV. bastard, ale určitě schopný

Haakon se narodil jako syn Ingy z Varteigu, dívky z vážené rodiny. Tu měl u sebe v Borgu na podzim roku 1203 král Haakon III., v té době vůdce uskupení Birkebeiner v norské občanské válce, která ničila zemi už tři čtvrtě století. Dítě se narodilo roku 1204 jako pohrobek. Teprve po několika měsících řekla Inga, že jeho otcem je Haakon III. Král se při tom nikdy neoženil a nezanechal oficiální potomky.

Birkebeinerové uznali dítě za králova potomka. V té době byl uznávaným vůdcem birkebeinerů král Inge II. a válčil s baglery. Obě mocenské skupiny zavlekly do série konfliktů nejednoznačné zákony o nástupnictví, které zneužila šlechta, církev i králové.

Birkebeiner je název odvozený od tehdejšího norského zvyku nosit březovou kůru na nohou, aby byly chráněny před zimou a částečně i před vlhkem.

Haakon IV. se narodil na území ovládaném baglery. V roce 1206 baglerové rozhodli o jeho likvidaci a začali ho hledat.

Haakan
Foto: Jakub Turek

Ztraceni ve sněhové bouři

Tehdy skupina birkebeinerů dostala malého Haakona na dvůr Ingeho II. v Nodarosu, což je dnešní Trondheim. Nešli s ním obvyklou cestou přes Gudbrandsdalen, kde se obávali útoku baglerů, ale přes hory. O Vánocích na přelomu let 1205 a 1206 je zastihla sněhová bouře. Pouze dva vynikající bojovníci, Torstein Skevla a Skjervald Skrukka, vzali dítě do náručí a na lyžích pokračovali v cestě.

Po dramatické záchraně uznal král Inge II. dítě za svého nástupce. Když v roce 1217 zemřel, byl Haakon zvolen norským králem. Za jeho panování skončila válka. Mírová prosperita vedla ke sjednocení země. Období jeho panování je považováno za vrchol norské historie. V norských dějinách má podobné postavení jako Karel IV. v Čechách.

Posílal studovat mladé lidi na vyhlášené univerzity do Paříže a Boloně. Na norském dvoře se překládaly romance i biblické příběhy. Nechal stavět kamenné stavby, což byla tehdy v Norsku velká novinka. Nejlepší válečná flotila v Evropě mu umožnila dobýt Dánsko, Grónsko, Island a Skotsko. U jeho břehů však Haakon IV. roku 1263 zemřel. Většina jeho flotily byla zničena bouřemi a Skotsko bylo před Nory zachráněno.

Nejkrásnější běžkařský závod světa

Závod Birkebeinerrennet měří sice pouhých 54 kilometrů, ale vede přes kopce po náhorních planinách nádhernou norskou krajinou. Region v okolí Sjusjön je považován za běžkařský ráj.

Lyžařský závod se v Norsku běhá od roku 1932 jako připomínka dramatické události z důležité historie. V ten okamžik začal zlatý věk Norska. Norové během něj ovládli největší území, byli nejbohatší a nejvlivnější ve svých dějinách.

Závod Birkebeinerrennet je výjimečný mezi všemi významnými běžkařskými soutěžemi, protože každý lyžař musí nést batoh o váze 3,5 kilogramů, což odpovídá hmotnosti malého dítěte. Kromě váhy batůžku je povinný také jeho obsah, který chrání lyžaře v případě špatného počasí – nepromokavá bunda, nepromokavé kalhoty, náhradní spodní prádlo, kukla a rukavice.

Trasa vede z Reny do Lillehameru, kde se končí na zimním olympijském stadionu z roku 1994. V létě se jezdí na kole a běhá po mírně upravených trasách.

  • Birkebeinerrennet (běžky 54 km) 19. března
  • Birkebeinerrittet (horská kola 86 km) 27. srpna
  • Birkebeinerlopet (běh 21 km) 11. června

3. Tryzna za mrtvé horolezce

Horolezci z oddílu Lokomotiva Liberec se roku 1968 nedokázali dohodnout, kdo z nich se zúčastní slavného závodu družstev na běžkách Krkonošské 70. Mezi sebou tedy uspořádali nominační závod, který nazvali Jizerská 50.

Stopu horami jim tehdy prošlápl Gustav Ginzel, slavný československý horolezec německé národnosti z Liberce. Připomeňme, že to byl mezi světovými válkami spolulezec Rudolfa Kauschky. Podnikal legendární lyžařské výpravy. Například za dva dny zvládl s kamarády přejít z Liberce přes Harrachov do Obřího dolu, tam vylézt dva dlouhé horolezecké výstupy a na lyžích se vrátit domů. Mezi tím krátce bivakovali na sněhu.

Jizerská 50
Foto: Jizerská 50

Komunisté mu nechtěně zachránili život

Po Ginzelově stopě projelo v prvním ročníku pět desítek závodníků, většinou horolezců a jejich přátel. Třetí ročník roku 1970 byl fyzickým testem pro čtrnáct horolezců, převážně z Liberce a Jablonce nad Nisou, kteří o pár měsíců později zahynuli pod peruánskou horou Huascarán. Patnáctým členem expedice měl být Gustav Ginzel, ale protože se netajil svým odporem ke komunistům, režim ho za hranice nepustil. Paradoxně mu tím zachránil život.

Od následujícího roku nesl závod přídomek Memoriál expedice Peru 1970. Na start se postavily vdovy po horolezcích Eva Novotná a Míla Raslová. Později jely padesátku ještě mnohokrát, Eva Novotná ji dokonce dvakrát vyhrála. Gustav Ginzel byl velitelem trati a později vedl občerstvovací stanici na Jizerce.

Obrovské kamenné a ledové laviny z šestitisícového Huascaránu spustilo nečekaně silné zemětřesení. V údolích zabilo sedmdesát tisíc Peruánců ve vesnicích i městech. Jedná se o nejničivější přírodní katastrofu v Jižní Americe. Laviny pohřbily také základní horolezecký tábor na úpatí hory, kde zahynulo čtrnáct Čechů a jeden Chilan. Jeden se zabil nešťastnou náhodou na turistické cestě o pár dní dříve.

Kromě vzpomínkového masového běžkařského závodu se každoročně koná horolezecká mše v pískovcovém skalním městě na Hruboskalsku. A horolezci vděčně vzpomínají během svých výstupů na prvovýstupce, po nichž své cesty přelézají. V Peru totiž zahynula tehdejší česká špička Ivan Bortel, spisovatel Arnošt Černík, Milan Černý, fotograf Vilém Heckel, Jiří Jech, sochař Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban.

  • Jizerská 50 (běžky) 13. února
  • Jizerská 50 Run (běh) 27. srpna

Autor: Jakub Turek

Líbil se vám článek? Podělte se o něj se svými přáteli:

Čtěte také

BYZNYS & REALITY
LIFESTYLE
ROZHOVORY
ARCHITEKTURA & DESIGN
NABÍDKA NEMOVITOSTÍ
Estate Awards
O portálu
O magazínu Estate
Reference
Premium Media Group
Kontakt
Zásady ochrany osobních údajů
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

Sociální média

© 2021 All rights reserved​

Made by RomanJelinek.cz | full servisová marktingová agentura

Porovnejte nabídky