Lifestyle

Z Iowy na Moravu: Kompletní portfolio bude už za rok, hlásí Kästle

Z Iowy na Moravu: Kompletní portfolio bude už za rok, hlásí Kästle
5.2.2021

Kästle, to je ikonická rakouská značka — orlice v českých rukou. S čím vstupuje v této konfiguraci do své druhé sezony? Kdy bude atakovat stupně vítězů ve světovém poháru? Odpovídá Vladimír Dušánek, jeden ze tří mužů, který na to má největší vliv, donedávna prezident nadnárodní společnosti v USA i člen sboru poradců Baracka Obamy. Do Nového Města na Moravě přesídlil z americké Iowy.

Jak pokračuje český příběh rakouské Kästle?

Značku koupila skupina bývalého závodníka Tomáše Němce v roce 2018 a převod výroby sjezdových lyží Kästle z Rakouska do Nového Města probíhá podle plánu druhým rokem a ještě nekončí. Chceme značku rozvíjet a vrátit na pódia velkých soutěží, kde v minulosti pravidelně bývala. Na rozdíl od ostatních srovnatelných brandů jako Stöckli, Völkl nebo Head máme i běžecký (ten už nemá například ani Elan, pozn. red.) i skokanský program i speciální lyže. Proto jsme se rozhodli vytvořit výrobní základnu v Novém Městě, kde lyže v širokém portfoliu umí. Dříve se zde z dvaceti procent vyráběly běžky Sporten a Artis a z osmdesáti pro téměř všechny světové značky. Budovat brand Sporten pro světový pohár by však bylo moc drahé a trvalo by to dlouho. Proto jsme v roce 2018 koupili celé Kästle jako globální značku včetně výrobní jednotky v Rakousku. Tím vznikla dvě kompetenční centra – pro běžky i speciální lyže v Novém Městě na Moravě, pro alpské v Hohenemsu ve Voralbersku. Vyrábíme tam nejen takzvané Factory FIS závodní lyže a limitované edice, ale i závodní saně standardu světové federace ILF (mimochodem z olympiády v Koreji 2018 mají všechny tři medaile, pozn. red.).

Do světového poháru ani tak není cesta snadná, že?

Rozhodli jsme se tam vstoupit přes ženy, ale nenašli jsme společnou řeč s rakouským svazem, s nímž jsme přirozeně chtěli začít. Jejich jednička pro technické disciplíny Katharina Liensbergerová i její trenér byli pro naše lyže jednoznačně rozhodnuti, ale svaz prohlásil, že jsme si to partnerství ještě ‚neodpracovali‘ a ona se tak musela vrátit ke své předchozí značce. Upravili jsme tedy filozofii, teď máme mnohem víc závodníků, hodně kluků, i když ne z absolutní špičky. Potřebujeme portfolium určitých stylů i technik vedení lyží. Dokončujeme testování dva roky vyvíjených závodních lyží pro kategorii do 16 let, chtěli jsme je představit na ISPO 2021 a k dispozici budou určitě na sezonu 2021/22. Tak budeme mít kompletní portfolium.

Myšleno pro točivé disciplíny, že?

Nejvíc vyvinuté máme obřačky a slalomky, směřovali jsme je právě k Liensbergerové. Taky je snadněji přenesete na komerční bázi. Testujeme i rychlostní lyže, ale je to náročnější, potřebujete adekvátnější podmínky. Rychlostky představují velmi specifickou záležitost. Na sezonu 2021/22 by mohly být hotové, ale pokud k nim nenajdeme odpovídajícího závodníka, nebudeme nikam pospíchat.

První zaznamenání hodný výsledek pro vás zajela Adriana Jelínková, původem Češka, trénující v Rakousku a závodící za Nizozemsko, ta už ale v sestavě chybí. Proč?

Dosahovala výborných časů v tréninku, v závodech světového poháru 2019/20 se ale nedokázala prosadit. Změnila trenéra a dál jsme se zkrátka nedohodli na nastavení lyží. Aktuálně máme čtrnáct lyžařů, výkonnostně nejvýš jsou Švýcar Noger a Rakušan Graf. Potřebujeme pořád ještě odladit lyže podle stylu, váhy, typu sněhů, proto máme i lyžaře z Izraele nebo Austrálie. Není teď naším cílem mít hvězdu, ale hlavně jezdce, schopné poskytnout zpětnou vazbu.

Vrátilo se vám věhlasné legendární jméno Zurbriggen, i když dvaadvacetiletý Alain se otci (zatím) zdaleka nerovná.

Nám vyhovuje jméno, jemu vyhovují naše lyže. Otec Pirmin, který na nich jezdil ve svých nejlepších letech, nám pomohl a naše lyže si vždycky kupoval i privátně, když je pro někoho chtěl. Potkáváme se i s dalšími, zabere to spoustu času. Musíme najít termín, sejít se, vidět závodníka lyžovat, pak zkusit vyrobit lyže, buď na jednu, nebo na dvě disciplíny, testovat, nechat čas na rozmyšlenou… Závodník se pak musí rozhodnout, zda si vezme lyže na více nebo jen jednu disciplínu, protože jen na jednu ho bývalá značka obvykle nepustí. To pak většinou rozhodne. Proto jsme sáhli s podporou závodníků i do jiných národních skupin, kde si rozhodují sami, na rozdíl od svěťáku nebo už i Evropského poháru. Pomáhá nám, že velké firmy často nestihnou obsloužit stejně špičkově všechny své kontrahované závodníky.

Jak získat skutečnou hvězdu? Nemusí to být jen otázka momentálních peněz, jak jste poznali s Liensbergerovou…

Jdeme za těmi, kteří se posouvají ve výkonu a věří našemu materiálu, obě strany musí cítit přínos. I s Liensbergerovou to tak bylo. Na olympijskou sezonu bychom ale rádi měli hvězdu. Víme, že mají různé ceny a budeme je muset zaplatit.

Pořád platí prohlášení majitele Tomáše Němce: Chceme medaili z olympiády v Pekingu 2022?

Ano, to platí, ale spíš obecně. V alpském lyžování bychom toho dosáhli určitě nejraději, ale máme také běžky, skočky, lyže pro boule i akrobacii (na lyžích Sporten vyhrál zlato akrobatický skokan Aleš Valenta v roce 2002, pozn. red.), jezdí na nich Finové, Kanaďani, Italové a další špička.

Vrcholnou sériovou lyží devětadvacetičlenné modelové řady je RX12, verze slalom i obří slalom.

Ano, je to komerční provedení závodní lyže, kde se ve významné řadě používají prvky právě ze závodních lyží. Ale i kvalitní lyžař by se na FIS závodní obřačce na sjezdovce při běžném provozu nejspíš přizabil. V běžkách je to jinak, vyšší model vás skutečně ve výkonu posune. Když si koupíte naši nejvyšší RX 10 2.0, máte konstrukčně i materiálově stejnou lyži jako závodník ve svěťáku nebo ve Ski Classics. To jiné značky nemají.

Alpský závodní program zůstává v Rakousku. Jak přesně vypadá?

V takzvané FIS factory řadě máme závodní lyže od dětských, přes muže i ženy až po masters. Ty se vyrábějí na míru přímo pro závodníky, devět mužů a pět holek, každý z nich dostane tři až čtyři páry na diciplínu. Pak se ještě poskytují další páry na testování v žebříčku níže postaveným závodníkům, od nichž potřebujeme nasbírat data. To je mezi stovkou až stopadesátkou párů. Od příští sezony bude kompletní závodní sortiment v prodeji. Od lyží masters, vyhledávaných i kvalitními hobby jezdci, ale především juniorské lyže, vše v kompletních řadách i délkách. Doteď máme třeba slalomky jen s délku 165 centimetrů pro muže a 157 centimetrů pro ženy.

Funguje tedy spolupráce mezi českou a rakouskou stranou? 

Rozhodli jsme se, že hlavní výrobní základna bude v Novém Městě a v Hohenems zůstane FIS factory, limitní edice a závodní saně. Navštěvujeme se navzájem dvakrát do měsíce, klidně i celé realizační týmy. My respektujeme vývojovou linii alpských lyží Rainera Nachbaura z týmu Kästle (dříve vytvořil mj. všechny důležité modely pro Nordicu Dobrman, pozn. red.). Má tam tým asi pětačtyřiceti lidí, kteří se věnují mezinárodnímu obchodu, marketingu a zákaznické podpoře včetně světového poháru. Přímo na vývoji alpských lyží pracuje dvanáct až šestnáct odborníků. My se staráme o převod výroby pro komerční verze na Moravu, kde probíhá také kompletní vývoj i výroba programu Nordic.

Jak funguje servisní zázemí pro špičkové závodníky?

Na každý závod odjede tým ve třech až čtyřech lidech, dva servismani a jeden až dva lidi z vývoje nebo technologie, kteří servisují lyže a sbírají data, ale i pocity. Teď v Söldenu ovšem přišla omezení kvůli covid-19 - loni nás tam bylo šest, letos jen závodník, trenér a servisák.

Jaké pozitivní specifikum byste ještě rádi zmínili?

Ve dvou hlavních třídách longitudinální tvrdosti budeme mít i závodní lyže pro mládež do 16 let. To nikdo jiný nedělá, a právě i tím chceme čelit konkurenci. Ve věku mezi osmi a dvanácti lety stráví mladí závodníci z Alp dvakrát víc času na sněhu než české děti, později se to dorovnává. Vedla se také velká diskuse o využívání maxima výšky desky pod vázání právě pro mládež. Italové, kteří jsou dnes asi nejdál v celé přípravě mládeže a systému péče o ní, se proti tomu vymezují. Výzkum nemocnice sv. Anny v Trentu potvrdil, že intenzivní používání desek přispívá u dětí k řadě ortopedických komplikací, například vytváření štěrbin v kloubech. Tlak výrobců vázání a desek to ale nakonec převálcoval. Propozice některých italských závodů desky omezují, jinde se na nich ale jezdí. Podobně u běžek se na tratích s mírnými profily vyznačují klasické zóny, aby nebylo možné jet celý závod pouze soupaž. Závodníci musí mít namazáno na stoupání, což podporuje střídavý běh klasickou technikou, která je přirozenější a v raném věku méně zatěžující.

Kolik tedy vyrobíte celkem lyží?

Loni to bylo celkem sto patnáct tisíc párů, z toho asi třicet pod značkou Kästle. Letos to bude vinou covidu-19 o něco méně. Po příští rok zahajované realizaci rozvojové investice do výroby v Novém Městě, bychom se chtěli dostat ke dvěma stům tisícům párů lyží ročně, z toho asi polovinu by měly tvořit běžky.

Jak vypadá vývoj vlastního vázání?

FIS Factory závodní lyže jsou základně naladěny s deskou a vázáním Marker, jen dva závodníci si letos vezmou svoje vázání nebo desku jiné značky a nastaví si celý systém sami. Třeba Ondřej Bank, který pro nás testuje, používá vázání bez prostředních šroubů do střední desky. Lyže kategorie Masters jsou také nastaveny prioritně na Markera. Všechny komerční lyže Kästle se dělají ve spolupráci s Tyrolií, která nám vyrobí vázání s vlastní značkou, lišící se v designu i technickým detailem použitým víceméně pouze u nás. Podobně na skialpy kooperujeme s italským ATK, funguje ten samý model spolupráce. Podílíme se částečně na vývoji, nebo máme zadání technických prvků přesně podle našeho vlastního přání.

A boty?

Trojúhelník lyže – vázání – deska musí fungovat. My děláme lyže, ale máme specifické požadavky na ostatní systémové komplementy. S botami Dalbello máme platnou dohodu, naše systémy sedí i s Lange. Vyvíjíme ale vlastní botu, jak alpskou, tak i na severské disciplíny. Začínáme se závodními modely, na ně pak navážou komerční. Nejdřív se objeví v přespříští sezoně 2022/23.

Hole už máte.

Alpské ve spolupráci s Komperdell a Leki, i běžecké (s Leki), vytvořené podobně jako u vázání s exkluzívním technickým prvkem.

Kde se lyže Kästle prodávají nejlépe?

Kästle nikdy nebude masovou značkou úplně pro každého, ani to není náš cíl. Nebude to ani levná lyže. Náš typický klient odlyžuje víc než dvacet dní v sezoně, umí většinou slušně lyžovat a chce lyže od vyšší střední třídy nahoru.  Proto prodáváme většinou ve speciálkách a v Česku ve velkých městech - na rozdíl od Rakouska a Švýcarska, kde se lyže nakupují spíše v horských střediscích. Zaprvé tam mají kvalitní servis a poradenství a zadruhé tam není v obchodě dražší lyže na horách než ve městě jako občas u nás. I proto chceme jít víc za lyžaři, s podporou regionálních obchodníků plánujeme letos nejméně osm předváděcích a testovacích dní v Česku.

Nedávno jste koupili továrnu na výrobu kol Bike Fun International na severní Moravě (o kus dál už vyrábí i kola značka Head, pozn. red.), kde původní nizozemský majitel produkoval značky Superior a Rock Machine. Jaké chystáte synergie kola versus lyže?

Platí, že skoro každý lyžař je zároveň i cyklista, i když opačně tomu být nemusí. Horská kola se pod značkou Kästle už v minulosti úspěšně vyráběla, byla dokonce mezi prvními v Evropě, poslali jich do světa okolo osmdesát tisíc. Pamatujete tu bílou barvu rámu? Má ho ještě i Pirmin Zurbriggen. Přemýšlíme nad reedicí. Věříme také segmentu městských elektrokol, která by mohla čelit dnes populárním skútrům na ropná paliva. Je to zatím otázka času. Obchodní záměr má jiné parametry, dáváme ale kolům budoucnost, i když konkurence je obrovská, jen v Evropě je registrováno 720 značek.

Připravil: Tomáš Nohejl, Foto: archiv Kästle

Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.